Strategie v šuplíku nikomu nepomůže. Nástroj, který odhalí proč tam leží

Antonín Ferdan · HUB Mladá Boleslav · Program Moje obec

Za poslední dva roky jsme facilitovali desítky setkání se starosty a starostkami malých obcí ve Středočeském kraji. Většina z nich má strategii rozvoje. Některé jsou kvalitní, jiné jsou jen „grantové“, které by mohly platit pro jakoukoli obec v republice. Problém je, že se často  jedná jen o tzv. mrtvý dokument, a přitom ten potenciál pro praktickou využitelnost je obrovský. 

Proto jsme vytvořili Sebehodnotící Diagnostika kvality strategie obce — interaktivní online nástroj, který vedení obce provede 40 otázkami v 8 oblastech a na konci nabídne personalizovanou zpětnou vazbu. V tomto článku vysvětlujeme, proč jsme ho postavili právě takhle, na čem stojí odborně, a co od něj čekat (a co ne). Na konci článku je možnost si to celé vyzkoušet – bezplatně. 

Proč vůbec měřit kvalitu strategie?

Strategické plánování v samosprávě má smysl — to říká nejen zdravý rozum, ale i výzkum. John M. Bryson, profesor na University of Minnesota a pravděpodobně nejcitovanější autor v oblasti strategického plánování veřejného sektoru, definuje strategické plánování jako „záměrné, disciplinované úsilí produkovat zásadní rozhodnutí a akce, které utvářejí a řídí to, čím organizace je, co dělá a proč” (Bryson, 2018).

Výzkumný tým Guyadeen, Henstra a Kaup (2023) provedl systematické srovnávací hodnocení kvality strategických plánů 66 kanadských municipalit — a zjistil, že většina strategických plánů postrádá klíčové prvky, které odborníci považují za znaky kvalitního plánu. Chybí datová základna pro prioritizaci cílů, chybí mechanismy pro implementaci, monitoring a evaluaci.

Situace v českých malých obcích je, odvažujeme se tvrdit, podobná — s tím rozdílem, že české obce typicky nemají analytické kapacity velkých měst a strategie často vzniká jako nutný podklad pro dotační žádost, ne jako živý řídící dokument.

Co Diagnostika měří — 8 oblastí kvality

Diagnostika pokrývá 8 dimenzí, které považujeme za kritické pro to, aby strategie skutečně fungovala:

1. Zakořeněnost v realitě — je strategie podložena daty specifickými pro vaši obec, nebo by mohla platit pro kohokoliv? 

2. Participace — podíleli se na strategii i občané, nejen zastupitelé a konzultant? 

3. Realismus a prioritizace — umí strategie říct „ne” nebo „ne teď”? 

4. Provázanost cílů a zdrojů — má každý cíl představu, odkud přijdou peníze a kdo bude zodpovědný? 

5. Měřitelnost — existují jednoduché indikátory, které starost(k)a zjistí sám? 

6. Časový horizont — rozlišuje strategie, co je na rok a co na deset let? 

7. Komunitní koheze — řeší strategie sociální tkáň obce, nejen infrastrukturu? 

8. Vlastnictví dokumentu — odkazuje se na strategii při rozhodování někdo jiný než její autor?

Těchto 8 oblastí výchází z kritérií plan quality evaluation frameworks, jak je popisují Guyadeen et al. (2023): faktová základna, cíle a vize, implementační mechanismy, monitoring, interorganizační koordinace a participace.

Behaviorální kotvení: Proč se ptáme na konkrétní zážitky

Asi nejdůležitější metodické rozhodnutí diagnostiky je dualita otázek. V každé sekci najdete dva typy:

• Obecné otázky — např. „Strategie má jasně definované priority.”
• Behaviorálně zakotvené otázky [B] — např. „Dokážu uvést konkrétní příklad projektu, od kterého jsme upustili právě proto, že nebyl ve strategii.”

Otázky typu [B] jsou záměrně nepříjemné. Vycházíme z principu, že lidé přirozeně nadhodnocují vlastní výkon — v psychologii se tomu říká Dunning-Krugerův efekt nebo iluzorní nadřazenost. 

Proto se ptáme na konkrétní situace, ne na dojmy. Pokud odpovíte na obecnou otázku „4 — spíše ano”, ale na behaviorální otázku ve stejné sekci „2 — spíše ne”, je to cenný diagnostický signál: vaše vnímání strategie je optimističtější než realita. A právě tyhle rozpory jsou to nejcennější, co z diagnostiky dostanete.

Co diagnostika NEDĚLÁ — a proč je to důležité říct

Každý seriózní nástroj potřebuje disclaimery. Tady jsou naše:

Diagnostikak není audit. Je to sebehodnocení — a sebehodnocení má přirozené limity. Hodnotíme sami sebe, a to vždy s určitým zkreslením. Diagnostika s tím počítá (viz behaviorální otázky), ale nemůže ho zcela odstranit.

Skóre není objektivní metrika. Dvě obce se stejným číslem mohou být v úplně jiné situaci — záleží na kontextu, velikosti, zdrojích i historii. Číslo je vstupní bod pro reflexi, ne verdikt.

Diagnostika nesrovnává obce mezi sebou. Záměrně nemáme „benchmark” ani „žebříček”. Smysl nástroje je v tom, že si starosta/ka sedne, upřímně odpovídá — a na konci ví, kde začít pracovat. Jak poznamenává Bryson (2018), strategické plánování je primárně proces kolektivního smyslutvoření a sdíleného účelu, nikoliv mechanické plnění kritérií.

AI analýza je inspirace, ne expertní posudek. Na konci diagnostiky nabízíme analýzu od AI asistenta Claude, který na základě odpovědí navrhne konkrétní kroky. Je to užitečný nástroj, ale nenahrazuje facilitovanou diskusi s kolegy zastupiteli ani odborné poradenství.

Pro koho je diagnostika určena

Diagnostika je navržena pro vedení malých obcí (do cca 5 000 obyvatel) — starosty, starostky, místostarosty a aktivní zastupitele. Ideální scénář je, že ho vyplní starosta/ka a nezávisle na něm ještě jeden zastupitel — a pak si porovnají výsledky. Odlišnosti v hodnocení jsou cennější než shody.

Funguje i jako vstupní diagnostika před workshopem, facilitovanou diskusí nebo revizí strategie. V programu Moje obec ho používáme právě takto — jako startovací bod pro společnou práci.

Jak funguje AI analýza

Po vyplnění všech 40 otázek a (volitelně) zadání poznámek ke každé sekci můžete spustit analýzu pomocí Claude — jazykového modelu od Anthropic. AI dostane vaše kompletní odpovědi včetně poznámek a:

• Identifikuje nejslabší oblasti
• Upozorní na rozpory mezi obecnými a behaviorálními otázkami
• Navrhne 3–4 konkrétní kroky ke zlepšení strategie (ne její realizaci)
• Odhadne náročnost každého kroku (čas, peníze, lidé)

AI analýza není orákulem. Je to chytrý sparring partner, který vás může upozornit na věci, které sami nevidíte — podobně jako když mluvíte o svém problému s někým, kdo není „uvnitř” situace. Doporučení berte jako inspiraci k diskusi, ne jako hotový návod. Tato analýza nás stojí peníze, proto ji otevřeme jen opravdu těm, kteří se strategií chtějí pracovat. Pro aktivaci nám stačí napsat na [email protected]. Nebude Vás to nic stát, ale chceme mát jistotu, že to bude k užitku.

Co uděláte s výsledky

Nejcennější výstup diagnostiky není číslo. Je to ten moment, kdy vás nějaká otázka zarazí. Kdy si řeknete: „Na to neumím odpovědět.” Nebo: „To jsme nikdy neudělali, přestože by to dávalo smysl.”

Po vyplnění doporučujeme:

1. Podívejte se na sekce s nejnižším skóre. Vyberte jednu — jen jednu — a pojmenujte nejmenší možný krok ke zlepšení.
2. Porovnejte svá hodnocení s kolegou zastupitelem.
3. Použijte „klíčové zkoušky” (otázky v žlutých boxech) jako téma pro příští zasedání zastupitelstva.
4. Stanovte termín, kdy diagnostiku zopakujete. Jednou za volební období je minimum.

Technické poznámky

Diagnostika je dostupný online na webu HUB Mladá Boleslav. Je plně responzivní — funguje na telefonu, tabletu i počítači. Vyplnění trvá 10–20 minut. Na konci lze zadat e-mail a obdržet kompletní report. Veškerá data jsou zpracována v souladu s GDPR a slouží výhradně pro účely podpory rozvoje obcí.

Kvalitní strategie není dokonalý dokument — je to živý nástroj, který pomáhá obci dělat lepší rozhodnutí. Pokud vám diagnostika odhalí slabá místa, je to dobrá zpráva. Víte, na čem pracovat.

A pokud budete chtít na slabých místech pracovat s někým, kdo tomu rozumí — ozvěte se. Přesně k tomu tu HUB Mladá Boleslav je.

Diagnostiku vytvořil Antonín Ferdan, HUB Mladá Boleslav, v rámci programu Moje obec — s podporou Nadačního Fondu Škoda Auto.

Zdroje:

Bryson, J. M. (2018). Strategic Planning for Public and Nonprofit Organizations: A Guide to Strengthening and Sustaining Organizational Achievement. 5th ed. Hoboken: John Wiley & Sons.

Bryson, J. M., Edwards, L. H., & Van Slyke, D. M. (2018). Getting strategic about strategic planning research. Public Management Review, 20(3), 317–339.

Guyadeen, D., Henstra, D., & Kaup, S. (2022). Evaluating the quality of municipal strategic plans. Evaluation and Program Planning, 95, 102175.

Brewer, G. A. (2006). All measures of performance are subjective: More evidence on US federal agencies. In Public Service Performance. Cambridge University Press.

UNDP (2013). Self-Assessment Tool for Sustainable Local Development. UN-Habitat.